AI Academy je první českou konferencí, která otevírá příležitost pro propojení umělé inteligence a real estate. Konference se zaměří na různé aplikace umělé inteligence, které mají potenciál, vytvářet zisk a zlepšovat efektivitu napříč obory. Konference nabídne tři diskusní panely, v rámci kterých se budou participants moci setkat s vizionáři, odborníky a lídry v oblasti využívání umělé inteligence v byznysu a realitách. Můžete se těšit na zajímavé hosty, nabitý program a networking.

Přihlášku a kompletní program najdete na webu konference. Nezapomeňte využít limitovanou nabídku na zvýhodněné vstupenky. Účastnit se můžete prezenčně, ale i online. Těšíme se na Vás!

Nabídkové ceny bytů a domů na Slovensku v prvním čtvrtletí letošního roku klesly proti předchozím třem měsícům o 3,9 %. Snížily se druhý kvartál v řadě a v průměru byly nejnižší za poslední zhruba rok. Vyplývá to z údajů, které zveřejnila slovenská centrální banka. Ve srovnání s cenovým vrcholem z loňského července bydlení letos v březnu zlevnilo o 7 %.

Tempo meziročního růstu nabídkových cen bydlení na Slovensku v prvním čtvrtletí zpomalilo na 1,8 % z 15 % v posledním čtvrtletí loni. Šlo o nejpomalejší růst cen od roku 2015. V rezidenčních nemovitostech vyšel metr čtvereční v průměru na 2 556 eur (60 060 Kč). V mezičtvrtletním srovnání ceny klesly ve všech regionech Slovenska, nejvíce pak v Košickém, Prešovském a Bratislavském kraji. Důvodem byl vývoj v okresech, kde je bydlení nejdražší.

Ochlazení realitního trhu hlásili realitní makléři na Slovensku už dříve, a sice když ceny bytů a domů loni vystoupaly na nová maxima a když peněžní ústavy začaly zvyšovat úrokové sazby z úvěrů v reakci na zpřísňování měnové politiky Evropskou centrální bankou.

ČTK

Remspace a společnost Trikaya Vás zvou na 2. ročník konference Moravian Real Estate Date. Čeká Vás diskuse s lídry českého byznysu, odborníky na realitní trh a zástupci města o rozvoji moravské metropole, vizích, výstavbě subcenter, územním plánu nebo novém stavebním zákoně. Do hloubky představíme také koncept Jižního města, Čtvrtě Pod Hády nebo Nové Zbrojovky.

Kompletní program a přihlášku najdete ZDE. Těšíme se na Vás 16. května 2023 od 9:30 hodin v Tržnici Brno, Zelný trh, Brno-střed.

Těšit se můžete na 4 diskusní panely, workshopy, networking a na 24 speakerů, kterými jsou přední odborníci a lídři českého byznysu. Čeká Vás den nabitý aktuálními informacemi a zajímavými diskusemi o zodpovědném rozvoji měst, developmentu, architektuře, byznysu, technologiích, inovacích, materiálech a o spoustě dalších zajímavých tématech. Kompletní program a vstupenky najdete na ZDE. Nezapomeňte využít nabídky 2+1 ZDARMA! Těšíme se na Vás.

Výstavba bytů na Slovensku loni mírně klesla, ve srovnání s obdobím před vypuknutím epidemie nemoci covid-19 byla ale naopak vyšší. Loni úřady na Slovensku zkolaudovaly 20 220 bytů, což bylo o 2,1 % méně než v předchozím roce. Výsledek byl ale o 16 % lepší než v období před koronavirovou krizí, která v zemi propukla před třemi lety.

Z regionálního hlediska pokračoval trend bytové výstavby hlavně v Bratislavě a okolí, kde je nejvyšší životní úroveň z celé země a kde je bydlení nejdražší. Zhruba každý pátý postavený byt loni připadl na Bratislavský kraj. Loni na Slovensku, které má zhruba 5,4 milionu obyvatel, začala výstavba 21 000 nových bytů. To byl o 16 % nižší počet než v roce předchozím a znamenalo to mírný pokles proti období před covidem-19.

Trh s bydlením na Slovensku podle analytiků a realitních makléřů v posledním období ochladl. Přispělo k tomu zvýšení úrokových sazeb, které lidem ztížilo přístup k hypotečním úvěrům. Byty a domy na Slovensku loni v posledním čtvrtletí podle dřívějších údajů statistiků zlevnily proti předchozím třem měsícům o 0,8 %, předtím jejich ceny opakovaně překonaly dřívější maxima.

ČTK

Byty a domy na Slovensku loni v posledním čtvrtletí zlevnily proti předchozím třem měsícům o 0,8 %, jde o první pokles cen od prvního čtvrtletí 2021. Ochlazení trhu s bydlením naznačila už dřívější data slovenské centrální banky (NBS) a vyjádření realitních makléřů, a to po růstu úrokových sazeb. V meziročním srovnání ceny bytů a domů na Slovensku ve čtvrtém čtvrtletí zpomalily tempo růstu v průměru na 9,7 % ze 14,5 % v předchozím kvartálu. V jednom z osmi krajů, a to v Žilinském kraji na severu země, bydlení meziročně zlevnilo. K mezičtvrtletnímu mírnému poklesu cen přispělo zlevnění existujících nemovitostí. Novostavby naopak opět zdražily. Slovenský statistický úřad při sledování cen bydlení vychází ze smluv o prodeji nemovitostí, které eviduje katastr nemovitostí.

NBS, která při mapování vývoje realitního trhu vychází z nabídkových cen, zaznamenala v posledním čtvrtletí loňska podle dříve zveřejněných údajů zlevnění bytů a domů proti předchozím třem měsícům o 1,9 %. Podle této metodiky šlo o první mezikvartální pokles od konce roku 2019. Ceny bytů a domů na Slovensku se dříve dlouhodobě zvyšovaly, realitní trh podporovaly nízké úrokové sazby z hypotečních úvěrů. Loni pak slovenské banky začaly úrokové sazby zvyšovat a v tomto trendu pokračovaly i po opakovaném zpřísnění měnové politiky Evropskou centrální bankou (ECB).

ČTK

Remspace a Centrum pasivního domu pro Vás připravili 1. ročník odborné konference o udržitelném rozvoji měst, perspektivách výstavby, nových přístupech, materiálech, technologiích, ale také o nových vizích a výzvách.

Těšit se můžete na 4. diskusní panely a workshopy s předními odborníky na uhlíkově neutrální výstavbu, legislativu a financování pro šetrné projekty, zodpovědný rozvoj vystavěného prostředí a nové materiály i technologie. Diskusními panely to ale nekončí. Čeká Vás odpolední networking s dobrým jídlem i pitím.

Nezapomeňte využít nabídky 2+1 ZDRARMA a pořiďte si vstupenky za zvýhodněnou cenu. Konference se můžete účastnit osobně, ale také online. Těšíme se na Vás.

Vstupenky a kompletní program naleznete ZDE.

Dle slovenského statistického úřadu se loni po zohlednění inflace zvýšily o 0,1 % výkony slovenského stavebnictví. Rok předtím výkon odvětví naopak o 2 % klesl. Stavební produkce slovenských firem loni dosáhla 6,4 mld. eur (151,7 mld. Kč) a v absolutním vyjádření stoupla o 17,5 %. Reálně výkony stavebnictví vzrostly jen mírně, a to kvůli vysoké inflaci, které loni čelilo nejen Slovensko.

Hodnota stavebních prací na Slovensku reálně vzrostla jak u nové výstavby, tak při opravách a údržbě. Zhruba stejná jako na úrovni roku 2021 zůstala hodnota prací na inženýrských stavbách i při výstavbě budov. Dokončení některých důležitých projektů v oblasti silniční infrastruktury na Slovensku nabralo proti původním plánům zpoždění, jde například o výstavbu dálničního tunelu u Žiliny a dálničního obchvatu Ružomberoku na severu země.

Objem prací slovenských stavebních firem v zahraniční se loni zvýšil téměř o 2 %. Jeho podíl na výkonech celého stavebnictví dosáhl 10 %.

ČTK

Nabídkové ceny bytů a domů na Slovensku se v posledním čtvrtletí loňského roku proti předchozím třem měsícům snížily o 1,9 %. Dle slovenské centrální banky (NBS) jde o první mezikvartální pokles od konce roku 2019. Realitní trh v zemi ochladl po zvýšení úrokových sazeb. Průměrná nabídková cena za metr čtvereční v rezidenčních nemovitostech ve čtvrtém čtvrtletí dosáhla 2 661 eur (63 330 Kč), meziročně ještě vykazovala růst o 15 %. V absolutním vyjádření ale byla nejnižší od loňského prvního čtvrtletí. Ceny bytů a domů na Slovensku se dříve dlouhodobě zvyšovaly a v průběhu loňského roku dosáhly maxima. Slovenské banky loni také začaly výrazněji zvyšovat úrokové sazby z hypotečních úvěrů. Ceny rezidenčních nemovitostí na Slovensku v posledním čtvrtletí loňského roku proti předchozímu kvartálu nejvýrazněji klesly v Žilinském kraji na severu země a také v Bratislavě a okolí, kde je bydlení nejdražší ze všech slovenských regionů.

ČTK

Prodej nových bytů v Bratislavě byl v minulém roce na nejnižší úrovni od globální finanční krize v roce 2008. V prvním pololetí ceny novostaveb ještě rostly, ve druhé části roku už ale stagnovaly. Ve své analýze to uvedla společnost Bencont Investments. V tomto roce se ve slovenské metropoli očekává stagnace cen bytů v novostavbách.

V bratislavských novostavbách se loni prodalo 1 519 bytů. Výrazné ochlazení realitního trhu nastalo ve druhém pololetí, kdy banky pokračovaly ve zvyšování úrokových sazeb u hypotečních úvěrů. Nabídka se naopak zvýšila o třetinu na 3 209 nových bytů. Průměrná cena metru čtverečního plochy u volných nových bytů stoupla o 15,2 %, ve druhém pololetí stagnovala na úrovni zhruba 4 900 eur (117 600 Kč).

Analytik společnosti Rudolf Bruchánik uvedl, že značný vliv na realitní trh má nastavení úrokových sazeb. Podle něj nárůst sazby na 4 % (z původního 1 %) způsobí stejné zvýšení měsíční splátky u hypotečního úvěru během 30 let jako zdražení nemovitosti o polovinu. Průměrná cena bytů v novostavbách ve slovenské metropoli dosáhla 296 000 eur (7,1 milionu Kč). Zájemci kvůli koupěschopnosti upřednostňují menší byty, loni proto klesl hlavně prodej větších bytů. V Bratislavě je nejvyšší životní úroveň v zemi a zároveň ceny bydlení jsou ze všech slovenských regionů nejvyšší.

ČTK

První den tohoto roku zmizelo z české realitní scény Stavební fórum, které nicméně pod novým názvem – remspace – pokračuje jak ve svých konferenčních, tak mediálních aktivitách. Ale v trochu jiné podobě. „Už jsme nechtěli jen mapovat aktuální dění na trhu a organizovat setkání lidí, kteří se mohou scházet jinde a jinak,“ osvětluje pozadí rebrandingu Michal Šourek, šéf MSG holdingu (remspace je – stejně jako dříve Stavební fórum – součástí této skupiny). Podle něj remspace bude na svých akcích nabízet komplexnější témata se zaměřením na nejbližší i vzdálenější budoucnost: „Realitní trh nyní prochází dramatickými změnami. Chceme se proto zaměřit hlavně na nové výzvy, nové technologie a inovace v realitní sféře.“ Tomu bude přizpůsoben i formát diskusních setkání – napříště půjde hlavně o větší, obsahově široce rozkročené půldenní či celodenní konference. „Proto jich bude také méně, pro letošní rok počítáme se zhruba deseti akcemi. My jsme tyto změny postupně začali provádět už v loňském roce. Reakce partnerů i návštěvníků našich akcí nás přesvědčily, že jdeme správným směrem,“ říká M. Šourek.

Mírně se mění také „teritoriální“ působnost společnosti. „Centrem naší činnosti samozřejmě zůstává Praha, která je naším největším realitním trhem. Ale už v loňském roce jsme byli aktivnější v Brně a chceme v tom pokračovat. A současně se po delší odmlce vrátit do Bratislavy,“ plánuje M. Šourek.

Konferenční premiéra společnosti remspace se bude konat 1. února tohoto roku, a to pod názvem „PRAHA & VLTAVA: Sdílené vize“ (podrobnosti najdete na stránkách internetového časopisu remspace.cz).

Autorem nového loga je člen týmu remspace František Průša.

RS/pb

Průměrná nabídková cena bytů a domů na Slovensku loni v posledním čtvrtletí meziročně vzrostla více než o pětinu a dosáhla rekordu. Nabídková cena za metr čtvereční v bytech a domech na Slovensku ve čtvrtém čtvrtletí dosáhla v průměru 2 262 eur (54 750 Kč). Proti stejnému období předchozího roku se zvýšila o 22,1 %, což je nejvíce od roku 2008. Domy zdražily meziročně o 31,5 %, ceny bytů stouply o 20 %.

V cenách bytů a domů přetrvávají na Slovensku značné regionální rozdíly. Tradičně s odstupem nejdražší byty a domy jsou v Bratislavě a okolí, kde je v zemi i nejvyšší životní úroveň. V mezičtvrtletním srovnání v závěru loňského roku ale nejvíce zdražilo bydlení v Prešovském kraji na východě země. Zájem o nákup bytů či rodinných domů na Slovensku podle dřívějších informací analytiků podporují i nízké úrokové sazby hypotečních úvěrů. Loni v prosinci slovenské banky poskytly půjčky na bydlení s průměrnou roční úrokovou sazbou pod hranicí 1 %, což bylo dosavadní minimum. Slovensko se jako člen eurozóny řídí měnovou politikou Evropské centrální banky (ECB), která drží úrokové sazby na nízkých úrovních. Česká národní banka (ČNB) v uplynulých měsících naopak svou hlavní úrokovou sazbu zvyšovala. Úročení hypoték se odvíjí právě od základních sazeb centrálních bank.

ČTK

Slovenský antimonopolní úřad povolil českému holdingu Geosan, jehož součástí je i společnost Geosan Development, koupit přední slovenskou stavební firmu Váhostav-SK. Smlouva o nákupu Váhostavu-SK včetně jeho dceřiných společností byla podepsána v červnu, kupní cenu žádná ze stran nezveřejnila. Dokončení transakce je podmíněno právě vydáním souhlasu antimonopolními úřady v České republice a na Slovensku.

Váhostav-SK staví na Slovensku například dálnice, ale podniká i v oblasti bytové a průmyslové výstavby. V roce 2014 se firma dostala do finančních potíží, které vyústily v soudní restrukturalizaci. Za Váhostavem-SK podle dostupných informací stojí podnikatel Juraj Široký, někdejší šéf slovenské větve harvardských privatizačních fondů. Slovenský tisk dlouhodobě označuje Širokého za podnikatele, který je blízký sociálním demokratům (Směr-SD) slovenského expremiéra Roberta Fica.

ČTK

Průměrná cena bydlení na Slovensku v prvním čtvrtletí vystoupila na rekord. Tempo meziročního růstu nabídkových cen bytů a domů bylo dvouciferné už čtvrtý kvartál v řadě, jak vyplývá to z údajů slovenské centrální banky (NBS).

Průměrná nabídková cena za metr čtvereční v bytech a domech v prvním čtvrtletí dosáhla 1 930 eur (49 800 Kč) a proti stejnému období loňského roku se zvýšila o 15,5 %.

„Vývoj v sektoru stavebnictví signalizuje pokračování slabší nabídky nových nemovitostí, což v blízké době může pomoci růstu cen nemovitostí,“ uvedli analytici NBS. Dodali, že počet dokončených bytů na Slovensku se loni sice zvýšil o 6,5 %, objem zahájené výstavby nových bytů ale klesl a rozestavěných bytů bylo na konci prosince nejméně od první poloviny roku 2018. Nabídkové ceny bydlení na Slovensku pokračují v růstu navzdory tomu, že ekonomika země loni v souvislosti s epidemií covidu-19 poprvé od roku 2009 klesla a naopak nezaměstnanost se zvýšila. Rostoucí úspory slovenských domácností by podle ekonomů NBS ale mohly být použity i na investice do nemovitostí, což by poptávku po nich zvýšilo.

V cenách bytů a domů přetrvávají značné regionální rozdíly. S odstupem nejdražší jsou byty a domy v Bratislavě a okolí, kde je v zemi i nejvyšší životní úroveň.

ČTK

Developerská skupina CTP plánuje investovat ve Slovenské republice 200 milionů eur. V roce 2023 by chtěl v zemi spravovat průmyslové nemovitosti o rozloze milionu metrů čtverečních. Skupina Nizozemce Remona Vose se specializuje na stavbu průmyslových a logistických nemovitostí a zatím působí převážně na českém trhu.

Společnost zároveň bez uvedení částky oznámila, že získala průmyslový park v Žilině. Kromě stávajících budov jsou jeho součástí i pozemky určené pro další rozvoj ve strategické poloze u žilinského letiště. Po dokončení výstavby bude majitel moci pronajímat plochu o 145 000 metrech čtverečních.

CTP aktuálně vlastní na Slovensku ve 12 lokalitách průmyslové nemovitosti o rozloze 460 000 metrů čtverečních a v příštích dvou letech hodlá tamější portfolio více než zdvojnásobit. V současnosti firma staví na 88 000 metrech čtverečních v Bratislavě, Trnavě, Košicích a v Prešově.

„Střední a východní Evropa zažívá silné zrychlení poptávky po logistických a průmyslových prostorách,“ řekl šéf CTP Slovakia Stanislav Pagáč. „Naší strategií je rozšířit síť CTPark na strategická místa po celém Slovensku, abychom využili jedinečné pozice země, která je přirozenou branou mezi východem a západem a spojuje Rakousko, Polsko, Českou republiku a Maďarsko,“ dodal.

Skupina CTP vznikla před 22 lety v České republice. Před pěti lety vstoupila na další trhy v regionu, kde aktuálně vlastní areály o rozloze 6,3 milionu metrů čtverečních.

SF/pb

Vláda na svojom rokovaní schválila pre rezort dopravy zásadný dokument – Zoznam investičných priorít. Na jeho základe sa bude riadiť príprava, výstavba aj údržba cestnej infraštruktúry nasledujúce desaťročie. Cieľom je, aby cestné projekty robili na základe reálnych dopravných potrieb Slovenska, nie na základe politických sľubov a lobingu.

„Zoznam investičných priorít sme intenzívne pripravovali spolu s Útvarom hodnota za peniaze od môjho nástupu do funkcie. Je zásadný nielen preto, že je jednou zo základných úloh v Programovom vyhlásení vlády, ale najmä preto, že na jeho základe budeme môcť transparentne a predvídateľne pripravovať cestné projekty, čo je dôležité pre stavebný trh a všetkých obyvateľov Slovenska,“ vysvetlil minister dopravy a výstavby Andrej Doležal.

Zoznam vyše stovky projektov vznikol na základe analytických výpočtov a tvrdých dát. Analytici ÚHP pri posudzovaní jednotlivých projektov brali do úvahy kritériá ako dopravná intenzita, spoločenská priorita, teda aký vplyv bude mať dokončený projekt na nezamestnanosť a tiež pomer nákladov  a prínosov.

Na základe zoznamu priorít vznikne v krátkom čase záväzný harmonogram, v ktorom bude pri jednotlivých projektoch vyčlenená aj finančná čiastka na realizáciu aj časová následnosť. Pri príprave harmonogramu už berieme do úvahy okrem tvrdých analytických dát aj pripravenosť projektov. Harmonogram bude známy po schválení štátneho rozpočtu.

Ministerstvo dopravy si od týchto dokumentov sľubuje okrem transparentného rozhodovania o jednotlivých cestných stavbách aj ich efektívnejšie a plynulejšie financovanie. Čo prispeje k rýchlejšiemu budovaniu cestnej a diaľničnej infraštruktúry.

Celý projekt prioritizácie nájdete aj na webe www.mindop.sk/priority.

Nový mýtny systém, ktorý bude pre štát výhodnejší, chce NDS začať obstarávať na jeseň. Nepôjde však o jeden tender na celý systém. NDS rozdelila zákazku na viacero menších súťaží. Systém totiž bude pozostávať z troch častí – základnej, ktorá bude tvoriť celý hardvér systému vrátane mýtneho úradu. Druhou časťou sú zákaznícke služby a technická podpora a treťou časťou bude kontrolný systém úhrady mýta.

„Boli sme sa pozrieť na fungovanie viacerých systémov úhrady mýta v Európe. Zároveň sme úzko spolupracovali s Útvarom hodnoty za peniaze a z analýzy nám vyšlo, že jednoznačne výhodnejšie bude obstarať systém ako dodávku diela a nie systému. Budeme tak celý systém vlastniť a tým pádom bude aj flexibilnejší a ekonomickejší. To znamená, že ak budeme chcieť niečo do systému doplniť, zmeniť, modifikovať, urobíme to rýchlo, podľa potrieb správcov ciest a motoristov a najmä ušetríme štátne prostriedky,“ povedal minister Andrej Doležal.

Tender na nový mýtny systém ráta s desaťročnou prevádzkou, počas ktorej štát vyberie na poplatkoch 2,5 miliardy eur. Samotná cena systému by nemala presiahnuť 350 miliónov eur. Prevádzka doterajšieho systému stojí zhruba polovicu toho, čo štát za 10 rokov fungovania systému od motoristov na mýtnych poplatkoch vybral, teda zhruba miliardu eur.

Predpokladaný termín spustenie celého nového mýtneho systému je jar 2024.  Zmluva s aktuálnym dodávateľom sa skončí 31.12.2022. Na niekoľko mesiacov v tomto medziobdobí preto bude potrebné nájsť riešenie na spoplatnenie diaľnic, rýchlostných ciest a ciest I. triedy pre nákladných dopravcov.

MDV SR

Dopravcovia sa môžu uchádzať o prevádzku na trati Bratislava – Komárno. Ministerstvo dopravy opätovne spúšťa súťaž na tejto frekventovanej trati. Víťaz bude v zmysle zmluvy o dopravných službách vo verejnom záujme obsluhovať železničnú trať nasledujúcich 10 rokov. Začiatok prevádzky je plánovaný od 1.1.2023.

Opätovné oznámenie o zámere spustiť súťaž na trať Bratislava – Komárno zverejnil rezort dopravy v júli 2020 v súlade s pravidlami Európskej komisie. Dnes oznam zverejnil na stránke ministerstva.

„Ide o veľmi frekventovanú trať, kde ponúkame férovú a transparentnú súťaž, pretože je našim zámerom, aby sa zapojilo čo najviac dopravcov. Iba tak vieme získať v konkurenčnom boji čo najlepšiu cenu a hlavne kvalitné cestovanie pre ľudí,“ uviedol minister dopravy Andrej Doležal.

Oproti pôvodnej súťaži ministerstvo dopravy upravilo súťažné podmienky. Rozširuje počet hodnotiacich kritérií, pričom sa výrazne predlžuje časová lehota pre uchádzačov na predloženie už konkrétnej ponuky, a to na 91 dní. Víťazný dopravca bude mať rovnako viac času na prípravu pred reálnym spustením prevádzky vlakov. Po ňom zároveň získa časovú rezervu 2 roky na to, aby zmodernizoval svoj vozidlový park v súlade s požadovanými podmienkami verejnej súťaže.

V súčasnosti dopravu na trati Bratislava – Komárno zabezpečuje súkromný dopravca RegioJet. Zmluva mu končí v decembri 2020. Ministerstvo dopravy už oslovilo aktuálneho dopravcu ako aj ďalších významných dopravcov v regióne strednej Európy, s ktorými rokuje o podmienkach zabezpečenia prepravy na tejto trati. Prevádzku by zabezpečili po dobu nasledujúcich dvoch rokov, teda kým nebude pripravený víťazný dopravca na trati.

Energetická náročnosť pokrytá z obnoviteľných zdrojov, nižšie emisie, ekologickejšie stavby, vyššia hodnota nehnuteľnosti, úspora nákladov na prevádzku – to je len niekoľko celospoločenských prínosov zelených budov. Od 1. 1. 2021 začnú platiť prísnejšie normy na energetickú hospodárnosť budov. Sme pripravení akceptovať a plniť nové normy?

Udržateľné, zodpovedné a ekonomicky efektívne stavby i renovácie sa stali súčasťou spoločenskej objednávky, kedy ľudia stále viac vyžadujú zásahy šetrné k životnému prostrediu, ako aj legislatívnych noriem, ktoré sa  neustále sprísňujú. V zmysle zákona o energetickej hospodárnosti budov (555/2005 Z. Z.) je u nás od roku 2008 povinná energetická certifikácia. Pri nej sa každá budova zaradí do energetickej triedy podľa kritéria škálovania, ktorým je globálny ukazovateľ – primárna energia v kWh/(m2. a) s konkrétnou stanovenou úrovňou pre rôzne typy stavieb.

Posledná veľká zmena na Slovensku prebehla pred 4 rokmi, kedy od 1. 1. 2016 musia byť všetky novostavby „ultranízkoenergetické“, resp. spadajúce do energetickej triedy A1. Od 1. 1. 2021 nás v kontexte novej legislatívy EÚ čaká sprísnenie noriem a prechod na energetickú triedu A0 (úroveň výstavby budov s takmer nulovou potrebou energie). Rozhodujúci bude pritom dátum žiadosti o stavebné povolenie – ak sa právoplatne podá žiadosť do 31. 12. 2020, budova ešte bude podliehať ET A1. K 1. 1. 2021 to už bude ET A0.

„Požiadavky na zmenu s cieľom zníženia negatívnych dopadov na životné prostredie sú stále naliehavejšie. Kľúčovým faktorom medzisektorovej spolupráce je hľadanie takých riešení, ktoré kombinujú ekonomicky efektívne a energeticky zodpovedné prístupy,“ hovorí Hana Ovesná, výkonná riaditeľka Slovenskej rady pre zelené budovy (SKGBC). Dôležitá je podľa nej komunikácia medzi všetkými stakeholdermi a odbornou verejnosťou.

Ako základnú podmienku pre dosiahnutie energetickej triedy A0 uvádza Jana Bendžalová z ENBEE energiu z obnoviteľných zdrojov (OZE). Podľa nej má práve zvolený spôsob zohľadnenia OZE využívaných v budove dôsledok na vyhovujúce technické riešenia a ich aplikáciu v praxi. Samotná kategorizácia do tried je pritom najmä teoretickým výpočtom a ako upozorňuje Milan Janák zo spoločnosti Simulácie budov, musí byť urobený správne – vhodnou metódou, presnými vstupnými údajmi, spoľahlivým softvérom a odborníkom. „Hodnotenie dodanej a primárnej energie je nedostatočné – je potrebné získať celkový obraz celého „životného cyklu“ budovy, ako sú náklady, energie, dopady na životné prostredie, napríklad emisie skleníkových plynov,“ dopĺňa. Integrovaný prístup k plánovaniu udržateľných budov triedy A0 berie podľa Janáka do úvahy integrovateľné obnoviteľné zdroje, tepelnú pohodu, kvalitu vnútorného vzduchu a denné osvetlenie v kontexte dizajnu fasády, vlastností zasklievania, pasívneho a dynamického tienenia.

Ako uvádza Marek Kremeň z certifikačnej spoločnosti EXERGY, jedným z benefitov opatrení na zlepšenie energetickej účinnosti budov je nižšia spotreba energie, a teda nižšie prevádzkové náklady. Dopĺňa, že „tvrdšie opatrenia a zvyšovanie nárokov na energetiku budov stimulujú environmentálnejšie a efektívnejšie spôsoby výroby energie a jej distribúcie. Väčší odklon od výroby energie z fosílnych palív má spolu s efektívnejšími tradičnými spôsobmi výroby pozitívny vplyv na znižovanie emisií a tým aj na životné prostredie.“

V porovnaní s inými európskymi krajinami je podľa Martina Stohla z HB Reavis splnenie legislatívnych požiadaviek na Slovensku najnáročnejšie: „Je to dané aj tým, že zatiaľ čo v okolitých krajinách sa pri výpočte energetickej hospodárnosti pracuje s tzv. referenčným modelom stavby, u nás boli nastavené kritériá pomocou absolútnych čísel, ktoré nemôžu dostatočne zohľadniť špecifiká niektorých typov stavieb, napr. väčších administratívnych budov, obchodných centier a športových zariadení. Ďalším problémom sú konverzné faktory primárnej energie, najlepší faktor majú paradoxne drevené pelety a diaľkové vykurovanie. Z toho vyplýva riziko, že pre niektoré administratívne budovy je A0 ťažko splniteľná, pokiaľ nie je v okolí dostupné diaľkové vykurovanie.“

Energetická trieda A0 pritom podľa Stohla nie je konečná stanica. „Pred sebou máme 3 ďalšie stupne – zosúladenie projektových hodnotení EHB s realitou, uhlíkovú neutralitu budov počas prevádzky (Operational Net Zero Carbon) a uhlíkovú neutralitu stavieb v celom životnom cykle (Whole-life NZC).“

Dokážeme to? Zmeniť myslenie, štandardy, legislatívu? Svetový deň životného prostredia nám dáva ďalší impulz na to, aby sme prijali záväzky na zmiernenie dopadu klimatickej krízy. Stavebníctvo je zodpovedné za takmer polovicu emisií oxidu uhličitého. A práve preto tento segment a jeho predstavitelia volajú po zmene a otvárajú témy, ktoré sa dotýkajú nás všetkých.

„Zmena klímy a postupná strata biodiverzity sa stáva najzávažnejším problémom našej doby. Významnú úlohu zohrávajú budovy a stavebníctvo, ktoré sú zodpovedné za takmer 40% globálnych emisií oxidu uhličitého (CO2) a teda majú významný vplyv na životné prostredie,“ začína Manifest 2020 o vplyve stavebníctva na životné prostredie. Slovensko sa zaviazalo, že sa do roku 2050 stane uhlíkovo neutrálnou krajinou. Zodpovednosť bude ležať na pleciach architektov, stavebných inžinierov, ako aj investorov a klientov, spoločne s ktorými je potrebné navrhovať budovy, mestá a infraštruktúru ako neoddeliteľné súčasti väčšieho, neustále sa obnovujúceho, udržateľného systému.

„Súčasný výskum a nové technológie ponúkajú riešenia, ktoré umožňujú začať túto transformáciu neodkladne. Základom dekarbonizácie stavebníctva je prechod z využívania fosílnych palív na obnoviteľné zdroje energie, ako aj stimulácia dopytu po stavebných materiáloch a výrobkoch s nízkou uhlíkovou stopou. Slovensko potrebuje revidovať súčasné predpisy pre energetickú hospodárnosť budov a prijať nové predpisy v oblasti uhlíkovej neutrality, a to aj pre územné plány,“ vysvetľuje  Ľubica Šimkovicová z iEPD – Inštitútu pre pasívne domy.

Segment stavebníctva preto predstavuje silný potenciál v možnostiach zmiernení klimatickej krízy a ochrany životného prostredia. Aby sa využil, je potrebné zosúladiť štandardy stavebného trhu, očakávania a dopyt verejnosti, dostupnosť riešení a nastaviť legislatívne opatrenia.

79% Slovákov očakáva opatrenia v súlade s ochranou životného prostredia

V máji 2020 organizácia Budovy pre budúcnosť uskutočnila prostredníctvom agentúry Focus prieskum, kde zisťovali postoj ľudí na opatrenia vlády v kontexte ochrany životného prostredia. Potvrdilo sa, že ochrana životného prostredia je stále viac, aj v kontexte súčasnej pandémie, oblasťou, ktorá trápi a zaujíma širokú verejnosť.

„Súčasná vláda čelí obrovským výzvam – ekonomickým, sociálnym aj environmentálnym. Teší nás, že takmer 80 % opýtaných si uvedomuje, že ekonomické opatrenia by mali byť v súlade s ochranou životného prostredia. Ak by neboli a túto oblasť podceníme, môžu nás časom dobehnúť rôzne krízové situácie, ktoré bude neskoro riešiť potom. Musíme ich riešiť teraz a mnohé je možné prepojiť a môžu byť win win riešeniami ako napr. obnova budov a zlepšovanie ich energetickej efektívnosti. Verím, že toto volanie ľudí po zelenom smerovaní ekonomickej obnovy vláda vypočuje a bude na ne reagovať v politikách a opatreniach,“ dopĺňa Katarína Nikodemová za Budovy pre budúcnosť.

Až 79% respondentov uviedlo, že je podľa nich dôležité, aby opatrenia vlády zamerané na obnovu ekonomiky po skončení koronakrízy boli v súlade s ochranou životného prostredia. Tento názor zdieľajú predovšetkým mladí ľudia vo veku 24-35 rokov (84%) a obyvatelia miest s veľkosťou 50-100 tis obyvateľov (87%). Zaujímavosťou je regionálna preferencia – najviac ľudí, ktorí podporujú opatrenia na ochranu životného prostredia, je z Trnavského kraja (91%) a naopak najmenej z Trenčianskeho a Nitrianskeho kraja (23%).

Takmer tri štvrtiny opýtaných (73%) zároveň súhlasia s tým, aby medzi opatreniami vlády na obnovu ekonomiky po skončení koronakrízy bola aj finančná podpora obnovy budov. S týmto názorom sa najčastejšie stotožňujú ľudia vo veku 18-24 rokov (76%), 25-34 rokov (76%) a 35-44 rokov (77%). Patria sem rôzne skupiny ľudí podľa pracovného zaradenia: výkonní odborní pracovníci, úradníci, tvoriví pracovníci, podnikatelia, živnostníci. Silnú podporu predstavuje aj skupina študentov a mamičiek na materskej dovolenke. Tento názor zároveň podporili tak respondenti z menších obcí, ako aj veľkých a najväčších miest na Slovensku.

Zmeny v stavebníctve v prospech environmentálneho Slovenska

Idea environmentálneho Slovenska má aj svoju stratégiu, ktorú ponúka Manifest 2020.

Kľúčové sú podľa tejto iniciatívy 3 požiadavky:

• Liberalizácia trhu s energiou – vytvorenie regionálnej energetickej politiky a nové možnosti zelenej energie
• 0% DPH na zelené budovy (súčasťou realizácie stratégie je zadefinovanie štandardov „zelených budov“)
• Digitalizácia stavebníctva – zefektívnenie plánovania, projektovania a povoľovacích procesov

„Je a musí to byť spoločné úsilie,“ hovorí Hana Ovesná, výkonná riaditeľka SKGBC – Slovenskej rady pre zelené budovy. „V súčasnosti poznáme nástroje, ako začať stavať, alebo rekonštruovať zdravo, zodpovedne a udržateľne. Potrebujeme, aby sa práve toto stalo novým a dostupným štandardom, aby mala široká i odborná verejnosť dostatočné informácie a aby bola motivovaná vyžadovať využívanie týchto technológií. Naše členské a partnerské organizácie vytvárajú odborné zázemie pre diskusie na tieto témy a našim cieľom je tak zmena myslenia, ako aj štandardov.“

Nevyhnutná podpora vlády

Na to, aby sa idea a stratégia environmentálneho Slovenska stala realitou, je potrebná inštitucionálna podpora zo strany štátu. Manifestom 2020, spoločným záväzkom viac 180 firiem na trhu, dala odborná verejnosť najavo záujem a pripravenosť prijímať nové záväzky tak, aby zabezpečila zodpovedné stavanie i rekonštrukcie a zároveň navrhovať funkčné riešenia. Aktuálny prieskum verejnosti ukázal, že takmer 80% ľudí považuje tieto témy za dôležité a od vlády očakáva podporu. Čo by teda mohlo nasledovať?

„Považujeme za nevyhnutné spolupracovať s vládou na dosiahnutí spoločného cieľa a sme pripravení prispieť našimi znalosťami do diskusie a návrhov konkrétnych opatrení. Zároveň potrebujeme odpovede na otázky, ktoré môže poskytnúť zo svojej pozície len vláda. Veríme, že spoločne dokážeme prijať nové štandardy, o ktoré prejavuje záujem aj verejnosť a zabezpečiť tak nielen komfortné, ale aj zodpovedné a udržateľné stavby – tak pre kancelárie a výrobné priestory, ako aj byty a rodinné domy,“ dopĺňa Hana Ovesná z SKGBC.

Podpora pilotných projektov

Budovy ako základná bunka urbánneho prostredia majú rozhodujúcu rolu pri tvorbe budúcich štvrtí a miest, ale aj transformáciu tých existujúcich. Ich energetická náročnosť je určujúcim faktorom. „Cieľom je minimalizácia spotreby energie v takom rozsahu, aby aj v komplikovanej mestskej zástavbe bolo možné vytvárať inteligentné energetické siete a pokryť spotrebu udržateľnou výrobou energie. Zásobovanie mestských častí energiou z lokálnych obnoviteľných zdrojov je pre mestá budúcnosti perspektívou. V husto zastavaných mestských oblastiach je však realizácia takýchto energetických stratégií, ktoré implementujú fotovoltické a termické solárne kolektory, využívanie geotermálnej energie, tepelné čerpadlá a uskladňovanie energie veľmi komplexnou úlohou a vyžaduje zapojenie tímu skúsených odborníkov. Tu by práve pomohla podpora štátu pre realizáciu pilotných projektov a naštartovanie záujmu,” uzatvára Ľubica Šimkovicová, iEPD.